2014
Zastavit se a připomenout si
31.12.2014 17:11
Silvestr přináší člověku menší čas k tomu, aby se zamyslel nad tím, co mu tento rok přinesl, vzal apod. Zpětně si tak vzpomínáme a vybavujeme různé situace, které nám rok 2014 přinesl, posunul nás v životě někam dál či nás přivedl k zamyšlení nad vlastní osobou.
Vybral jsem pár těch zásadních událostí:
Vyrovnání se vnitřně se ženami, srdce tak dávám k ledu a do zástavy zároveň :D.
Skvělé kulturní naplnění v podobě hudebních pražských prken slávy, ale i koncertů v podobě dokonalé muziky v domovině či v jejím okolí ;).
Zúčastnění se projektu Bolestné kameny, který se snaží otevřít mitra druhých, aby dokázali v sobě za každou cenu najít to nejdůležitější, a to naději J.
Stmelení geografických znalostí a lidí kolem něj za pomoci opravdu nezapomenutelných výletů a exkurzí nejen po matičce České :D, ale i v rámci sportovních aktivit :D.
Jubilea některých přátel, bez kterých by člověk nedokázal být ;).
Jsou tu ale také ztráty v podobě těch nejbližších, na které by se mělo vzpomínat jen v dobrém a nadcházejícím generacím předávat něco z každého z nich, aby nadále žili s námi J.
Zranění, která nám připomenou to, že jsme jen lidé a nevážíme si toho, co máme a o co můžeme tak snadno přijít.
K dnešnímu dni jsem měl tu čest zrecenzovat 76 knih (celkem za 2 a ¼ roku 173 recenzí), a to nejen díky Knižnímu klubu a MOBA, ale především díky skvělé redaktorce Míše, bez které by člověk byl ve světě knih v koncích.
Sportovní aktivity s lidmi, se kterými si člověk prodlužuje život nejen hrou, ale především tím zvonivým smíchem a bolavou bránicí ;).
A pak splnění dvou státnicových zakončení ze čtyř částí bakalářského studia, kdy bez božské Moni by se člověk snad do toho ani nepustil :P
Všem ze srdce upřímně děkuji, za pochvaly, za výtky - které tak nerad přijímám, ale určitě nejen já - ale díky patří i roku 2014, který byl dobrý.
Snad ale ten rok následující bude mnohem, ale mnohem lepší ;)! K novému roku patří totiž i plány a plnění snů. Věřím, že nejen mě, ale i vám se splní to, co si nejvíce přejete.
Krásný nový rok 2015
přeje
Josef Němec
Svátky klidu a míru, nejlépe po celý rok ;)
17.12.2014 20:29
Za týden se děti konečně dočkají toho nádherného Štědrého večera, kdy budou obdarovány dárky, podívají se na pohádky a třeba i vykonají nějakou tu tradici či zvyklost. Tento poklidný čas bychom měli trávit s rodinou anebo v rozjímání, nikam nespěchat a co nejvíce relaxovat, abychom nabrali síly. A právě tak to plánuji i já. Žádné učení, práce...tohle je zapovězeno. Budu s rodinou, s přáteli, ale také s dobrou knihou, kterých ale nebude málo ;). Toulat se v jiných světech než je právě ten reálný, je přeci fajn. Užijte si tento čas a zapomeňte na starosti všedního dne! :)
Josef Němec
Ach, ty Vánoce ;)
05.12.2014 23:31
Vánoční čas je ten nejkrásnější, i když v dnešní době tak hektický. Měli bychom se snažit, aby byl pohodovější ;). Ano, moc toho nestíhám, ale ve škole už je všechno hotovo. Mám konečně chvilku na nakupování dárků a jejich balení ;). Chybí jen ten sníh a relax ;). Zítra na odpočinek do Bad Füsingu ;), ani nevíte, jak se těším. Taky bych Vám přál klid. Ať se daří a držím palce v neděli, kdyby mělo dojít ke comebacku Mariky Gombitové! ;)
Josef Němec
Svoboda a demokracie, již 25 let
17.11.2014 16:31
Člověk, který nezažil dobu před rokem 1989, může jen těžko soudit, jestli se má jeho země teď lépe anebo že lépe již bylo. Ačkoliv jsem tu dobu nezažil, musím říci, že jsem rád, v jaké době nyní žiji. Můžu svobodně a beze strachu vyjadřovat svůj názor, aniž bych byl nějak trestán či jinak politicky postihován; mohu studovat naprosto cokoliv a kdekoliv se mi zachce; také můžu cestovat do jakéhokoliv státu ve světě; sledovat kterýkoliv film, poslouchat jakoukoliv hudbu a číst kteréhokoliv autora se mi zachce; můžu se sdružovat do skupin a veřejně prezentovat své stanovisko vůči všemu politickému i nepolitickému, apod.
Zajisté i dnešní doba má své mouchy, ale nejsou tak obrovské jako za komunistického režimu během socialismu. Většina z nás upadá do letargie a nečinnosti. Češi byl a stále je národ, který byl mnohokrát pod nadvládou jiných krajin a který si stěžoval a nadále stěžuje, že se má špatně. Přitom se nemáme zas tak špatně, i když ne úplně skvěle.
Je třeba mít ale na paměti jedno. Hůře již bylo, bude jen lépe. Nekritizujme, ale snažme se hledat aktivně řešení našich problémů a chraňme si svobodu a demokracii, neboť lehce o ni můžeme v budoucnu přijít.
Josef Němec
Vzpomínáme rádi ;)))
31.10.2014 19:43
Nejen dnes, ale pomalu stále nám v hlavě přicházejí myšlenky na ty, kteří s námi být již bohužel nemohou být. Právě v těchto dnech - podle pověstí - jsou nám duše zemřelých neblíže, tak nezapomeňte zapálit svíčku a trochu si zavzpomínat ;). Někdy to neuškodí. A je jedno, jestli to nazveme Halloween, jehož svátek má keltské a irské kořeny, anebo Dušičky čili Památka všech zesnulých. Ať v nás zůstávají :)))!
Josef Němec
Ocenění pro N. Wintona ;)!
28.10.2014 16:14
Přiznávám, že našeho pana prezidenta tolik nemusím, neboť ne všechny jeho kroky se mi líbí, ale dnes - při státním svátku Dne vzniku samostatné Československé republiky - mě velice mile potěšil. Předal vyznamenání velice důležité osobnosti, díky které mnozí čeští Židé přežili holocaust. Řád Bílého lva byl propůjčen siru Nicholasi Wintonovi (*1909), který letos oslavil 105 let. Věřím, že na tuto osobnost se nikdy nezapomene! ;) Zároveň s ním získal tento řád im memoriam i sir Winston Churchill (+1965). Čest oběma!
Josef Němec
Podzim přišel mnohem dříve
01.09.2014 20:25
Letní prázdniny znovu za námi. Letošní léto nebylo tak žhavé jako v předchozích letech a osobně jsem si ho letos skoro ani neužil. Brigáda, zranění, učení :D...ale beru to pozitivně, příští rok si ho užiji naplno! I promise!!! :))
Teď v září mě čeká praxe na základní škole, mimo to se něco rýsuje v psaní, kromě recenzí, budu více volejbalovat a hlavně odpočívat. Ale zároveň i chci odvést odvést nějakou tu práci :D. Což bude fuška. Znáte to.
S chutí do práce a do pohody!
Josef Němec
Na ulice se mihl stín
20.06.2014 20:21
Ano, takto měla před pěti lety začínat moje prvotina Safírové oči. Ale nakonec se tato věta dostala až na úplný konec. Jaký to paradox, že? :D Nevěřím tomu, že už je to pět let, kdy mi kniha vyšla. Tak spokojený jsem se snad nikdy v životě necítil. Konečně člověk něco malého dokázal a přece tak většího ;). Doufám, že si začínáte naplno užívat to letní počasí a relaxujete více, než pracujete! Šťastné a nezapomenutelné léto pro všechny v tom dobrém a nejlepším! :-)
Josef Němec
"Dojde-li k boji, hleď zvítězit, ať to stojí cokoli!"
31.05.2014 09:06
Ne, to není výrok z mojí hlavy. Řekl to před dvěma sty lety přede mnou francouzský vojevůdce Napoleon Bonaparte. Toho bychom se měli držet i dnes, neboť i zkouškové období na vysoké škole je trochu takové bojiště, na kterém se snažíme se svými znalostmi a přednosti zvítězit. Snad bude červen úspěšný! ;) Pro většinu maturantů-známých a nových bakalářů již květen takový byl, tak ať přibudou další :-)! Hodně štěstí Všem, ať nám jde všechno od ruky a můžeme brzy přivítat volno a letní pohodu :-).
Josef Němec
Krásy Slovinska
12.05.2014 16:28
Nádherný týden strávený ve Slovinsku díky Zahraniční geografické exkurzi prostřednictvím naší katedry geografie skončil. Zážitků je opravdu mnoho a to jen a jen pozitivních, když opomenu nadmíru alkoholu a nepěkný první dojem z hlavního města. Lidé byli milí a příjemní, škoda, že něco takového není i u nás. Nabijte se také energií! Pro ty, co skládají maturitu, hodně sil! ;) O víkendu vstříc Knižnímu veletrhu v Praze a také cesta do Krkonoš.
Josef Němec
Bolesti dnešní doby
18.04.2014 20:26
Vrcholem křesťanského vyznání jsou Velikonoce a především dnešní den - Velký pátek - kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Obětoval se za všechny lidské hříchy a byl vzkříšen. Ukázal nám tak, že smrtí život nekončí, ale že se posuneme někam dál.
Rád bych se s Vámi podělil o zajímavou stezku, která byla během velikonočních svátků odhalena. Na Škaredou středu se otevřela v Píseckých horách Cesta bolestných kamenů. Ta symbolizuje čtrnáct bolestí moderního člověka. Vrcholem lidského strádání je NADĚJE, která nikdy neumírá.
Více o této výborné myšlence na: www.jumagazin.cz/Historicky-moment-se-14-bolestmi-dnesni-doby_201.html
Josef Němec
Vyšlo to! ;)
12.03.2014 21:25
Nemluvím teď o žádné úspěšné zkoušce, testu, či dopsané knize, ale narážím na rozhovor, který jsme společně s kamarádkou Míšou připravili. Napadla mě nedávno totiž myšlenka, napsat několik vět a poslat je již mé oblíbené autorce Lize Marklundové, královně švédského thrilleru. Míša mi pomohla, vše zprostředkovala a samotná autorka, ač toho má hodně, odpovědi nám sepsala a během týdne jsme je měly ;). Prostě bomba!
Výňatek z rozhovoru
Vzpomenete si ještě na své literární počátky? Co první jste kdy napsala?
Já jsem se narodila v šedesátých letech v malé vesničce uprostřed rozlehlých lesů u polárního kruhu, v nejsevernější části Švédska, tam se nedalo dělat vůbec nic jiného než číst. A protože množství knih, co jsem měla k dispozici, bylo taky omezené, začala jsem hodně brzy sama psát. Byly to příběhy o děvčátku jménem Annika, které řešilo různé záhady a dostávalo se díky tomu do problémů, ale nakonec to vždycky dobře dopadlo (což je vlastně to samé, co píši doteď...).A ten úplně první příběh, co jsem o ní napsala, si taky pamatuji. Dopadla nějaké zloděje šperků a zamkla je v jednom domě (v červeném, ten si pořád v hlavě dokážu vybavit), a doteď si pamatuji, jak úporně jsem přemýšlela nad tím, kolik policejních vozů by asi tak mělo přijet, aby ty špatné chlápky zatkli. Nemohlo jich být sto, protože by se nevešly na dvorek před domem, ale taky to nemohl být jenom jeden, protože to by zas vypadalo jako zklamání. Nakonec jsem se rozhodla pro šest vozů, a ještě dlouho poté, co jsem to dopsala, jsem hloubala, jestli je to takhle věrohodné. To mi bylo osm...
Celý rozhovor s autorkou si můžete přečíst na: https://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/rozhovor-se-spisovatelkou-lizou.html
Ještě jednou díky paní Maklundové, ale ten největší dík patří Míše, která mi s tím pomohla! Jsi boží a ve své práci pokračuj dál! ;)
Pokud jste vlastenci jako já, určitě neopomeňte i rozhovor s českou autorkou Karolínou Limrovou, a to nejen o její nové knize Kukačka. Viz. https://www.bux.cz/literarni-kavarna/rozhovory/jedna-se-o-konicek-ktery-je-hodne.html
Přeji skvělé chvilky nejen u čtení a užívejte naplno JARA! :-)
Josef Němec
Meteorologické jaro
01.03.2014 19:07
Zima ještě ani pořádně nezačala a vypadá to, že už ani nezačne. Osobně mi to nevadí, rád uvítám příchod jara ;). A venku to opravdu již tak vypadá. Snad tedy přejdeme rovnou k jarním teplotám a skvělému počasí, ideální na procházky či nějaký sport.
Svět má za sebou další zimní olympiádu, která alespoň na chvíli sepjala národy k sobě. Jenže Evropa se začíná obávat toho, že se blíží válečný konflikt či dokonce i válka. Polský prezident Donald Tusk ohledně Ukrajiny dnes řekl: "Musíme dát jasný signál, že Evropa a svět nebude tolerovat akty agrese či intervence. Ukrajina si zaslouží mezinárodní solidaritu a podporu. Ukrajinci se musí nyní dovědět, že mají opravdové přátele. Tento dramatický moment bude zkouškou pravdy a bude mít vliv na další desetiletí vztahů v této části světa." Doufejme, že k válce nedojde a že se Ukrajina dočká demokratického a především svobodného státu, který bude mostem mezi Evropskou unií a Ruskem jako takovým.
Josef Němec
Recenze na knihu - Stín banyánu od Vaddey Ratnerové (Ikar, únor 2014)
14.02.2014 20:03
Svět bez ideálů je šílený
Sepjatost rodiny. Sny prolínající se s cíly. Verše intelektu. Rudá vlna sebere budoucnost současnosti. Život se stává povinnou převýchovou pro lepší zítřky. Minulost není. Jde se vpřed v jednotě a síle. Žádný odpor není možný. Fyzická síla je přemožena, ta mentální upadá. Kdo nás zachrání?
"Slova představují náš vzestup i pád."
Dívka Raami žije na předměstí hlavního města Phnompenhu se svoji rodinou, která pochází z královského rodu po babičce - královně. Nijak se ale neodlišují od normálních lidí. Necítí se totiž být něčím výjimečným. Nebo to jen oni a my nevidíme?
"Všichni jsme ozvěnou někoho jiného."
Odděleni branou od ruchu městských všedností, pravidel a trestů obývají dům pod korunami banyánu, tedy fíkovníku, a pod ochrannými křídly otce - prince Sisowatha Ayuravanna, který svůj život zapisuje prostřednictvím veršů. Kde je však psáno, že dětství musí být vždycky jen šťastné?
Kambodža se dostává do víru bojů a na scénu s nimi přichází Rudí Khmérové a vybojované ultralevicové vedení. Lidé musejí opustit své domovy a cestovat na rozkaz Organizace někam, kde jejich přítomnost je potřeba. Cestou však dochází k rozbíjení tradičních rodin, které jsou nepřípustné, k zabíjení imperalistů, kteří číhají v různých podobách, a k převychovávání přeživších.
Může člověk ztratit naději? Co mu ji dokáže vzít a co naopak mu pomůže si ji uchovat? Kdo přežije a dočká se "nového věku"?
*
"Truchlím, princezno," odpověděl rozechvělým hlasem.
Měla jsem chuť se natáhnout a pohladit ho po tváři, jako to dělala Om Bao ve chvílích, kdy se domnívali, že jsou sami. Jenže vypadal tak křehce, až jsem měla strach, že kdybych se ho dotkla, mohl by se rozpadnout na kousky. Jak to, že se zdálo, jako by ho během několika dní dohnalo stáří? Nedokázala jsem z něj spustit oči.
"Když miluješ nějakou květinu," vykládal, jako by si přál vysvětlit svůj změněný vzhled, "a ona je najednou pryč, všechno s ní zmizí. Žil jsem, protože žila ona. Teď odešla. Bez ní jsem nic, princezno. Nic."
...
"Víš, proč jsem tě pojmenoval Vattaaraami?" Poklekl na jedno koleno a zadíval se mi do očí. "Protože jsi můj chrám a má zahrada, moje posvátná půda a v tobě vidím všechny své sny." Usmál se, jako by si dopřával požitek časně ranního rozjímání. "Možná je přirozené, že otec a vůbec každý rodič vidí ve svém dítěti všechno, co je nezkažené a dobré. Jestli to však dokážeš Raami, přál bych si, abys to v sobě viděla sama. I kdyby ses stala svědkem ošklivosti a ničení, chtěl bych, abys vždycky věřila, že i nejprchavější zahlédnutí krásy tu a onde je odrazem příbytku bohů. Je to skutečné, Raami. Takové místo, takový posvátný prostor existuje. Stačí, když si je budeš představovat, když se odvážíš snít. Je v tobě, je v nás všech." Znovu se napřímil a opět hluboce vydechl. "Já to vidím neustále."
*
Stín banyánu se dostal do mého seznamu nejlepších knih, které jsem kdy četl a kterým se budu rád vracet, neboť vždycky tam najdu něco nového, poučného a dojemného zároveň. Nejenže vás nejprve uhrane pěkně vykreslenou obálkou, ale po prvních větách z knihy zjistíte, že jste jako doma. Všechno kolem vás je známé, jedinečné a něčím nezapomenutelné. Snad tuto knihu ocení i další v naší zemi, nejen já.
www.bux.cz/knihy/140576-stin-banyanu.html
Josef Němec
Plány, sny a budoucnost
07.02.2014 13:37
Dnes kolem 17:00 začínají XXII. zimní olympijské hry v ruském Soči, které mají zase po dvou letech od posledních her spojit národy a především sportovce, diváky a lidi celkově. Podaří se to, anebo se naopak stane něco, na co se zase padesát let nezapomene? Těžko teď odpovídat, uvidíme. Doufám, že se nestane nic špatného, ba naopak.
Máme za sebou už jeden měsíc roku 2014 a já ho osobně strávil v období zkouškovém, jako každoročně. Tento rok byl jedním z nejtěžších, ale také nejúspěšnějších :-). Pěkně se to vyrovnalo a konečně je klid, zasloužený klid :-).
V nejbližší době bych rád dopsal něco pro zdejší noviny, chystám opět nějaký ten cestovatelský článek na Šlápoty, přibudou postupně nějaké recenze na iDnes.cz a nakonec bych rád započal s prací i na bakalářské práci. Určitě nechci opomenout ani nějaké to psaní, jen v současné době nevím, ke kterému se vrhnu nejprve. A pokud vše půjde tak jak má, tak do konce roku bude nejen bakalářská práce, ale i nějaké to dílko, a třeba hned dvě :-).
Nechme se překvapit, ať to zase neskončí u slibů.
Posílám hodně síly, ať přežijeme zimní období a brzy přivítáme jaro :-).